Friday 31 August 2012

IV-VIII. den, aneb první týden

IV. den

  První školní den, k tomu jsem se stěhoval s dvěma holkama, které jsem v životě neviděl, do nového bytu a tak nějak jsem z toho celého humbuku byl vykulený jak žába před bouřkou. Škola je zábavná, jít studovat reklamu, komunikace, PR a podobný rádoby předměty byl dobrý nápad, bavit se dvě hodiny o tom proč má McDonald se svou reklamou tak dobrou pozici na poli fastfoodů mě fakt baví, oceňuju to o něco víc než se 8 hodin denně mořit s matematikou, i když zas budu určitě poslouchat, že každý má těžší školu než já a blaa blaaa blaaa, toho jsem si užil dost už na střední, a protože jsem si na zvykl tak mi to ani nebude vadit, komu by to taky vadilo.
  Hned po konci školy jsem z hotelu sebral svých pár švestek, nakoupil základní nábytek v Ikey a nastěhoval se do největšího pokoje v bytě, protože nikdo jiný ho nechtěl, vážně. Rovnice 200 euro + hodina práce + 1 imbus vytvořila skoro neuvěřitelný výsledek, Ikea to má všechno spočítaný do mrtě.
   Na konec dne jsem ještě zjistil, že mé dvě spolubydlící nejsou nesmyslný krávy, takže jsem mohl jít spokojeně spát, ve svém novém bytě, který je prostě úžasný.


V. den

  Začínám se cítit stereotypně a fádně, málo metafor, slov, který jsou k nalezení jenom v encyklopediích, asi tady toho brzo nechám, stejně to čte tolik lidí, kolik mám po tomhle týdnu eur v peněžence.
  Úterý jsem strávil z poloviny na pláži a z druhé poloviny jsem pořád něco jedl, neuvědomuju si, že bych dělal něco jinýho, jídlo jsem měl ve škole zadarmo, takže mě to jezení bavilo. Potkal jsem se se všema lidma z mého oboru a taky z celého světa, cítím se trochu podprůměrně, když jsou se mnou ve třídě číňan, kanaďan, australan, několik lidí, kteří za svůj život žili aspoň ve třech zemích s kombinacema jako thajsko, argentina, amerika atd., naštěstí jsou všichni normální a zatím jsem nepotkal nikoho, kdo by měl hlavu v oblacích tak jako někteří v Ostravě. Jo, a ten půl den na pláži byl v rámci školní docházky, haha.

VI. den

  Nechci vstávat, nechci jít do školy, je mi dobře v posteli, pojďme se na to jednoduše vykašlat jako kterýkoliv den, když jsme byli na střední, proč už je tahle doba pryč? Díky dobře hlídané docházce ještě budu litovat, že jsem nezůstal na české vysoké škole, vím to.
  Jediná zajímavá věc na středě byla večerní party, konečně jsem mohl na vlastní kůži zažít college party jak z filmu pro teenagery, a skoro to tak i bylo, na rozdíl od amerických college parties se nehrál beer pong, ale za to tam byl levný alkohol, takže heslo "let's get fucked up" bylo úspěšně naplněno.

VII. den

  Ve čtvrtek mě vzbudil kocour jak od Hermiony Granger, v den kdy si mám nastěhovat do domu pračku, navrtat závěsy a poskládat komodu, to není zrovna nejlepší ranní host, ale ten kdo mě zná ví, že jediná věc kterou mám ještě radši než snídani do postele je, když se vzbudím opilý.
  Sluneční brýle a hodně vody zařídilo, že jsem pračku opravdu dostal z druhého patra debilního holandského domu do druhého patra mého debilního holandského bytu, protože ty schody co tady jsou, to nechceš. Naštěstí jsem měl notnou holčičí pomoc, takže jsem se tak moc nenadřel, za to jsem se nadřel při vrtání děr na závěsy, ty holanďani do těch cihel snad dávají železné jádro, jinak si to neumím vysvětlit, protože i s příklepovou vrtačkou jsem musel vynaložit všechnu sílu, kterou mé chatrné a vyhublé tělo obsahuje.
  Obyčejné hypermarkety neprodávají alkohol, mají jenom víno a pivo, obchody s alkoholem zavírají v šest, a prohibici by jste tady třeba nechtěli?!

VIII. den

  Dneska jsem byl na výletě v Amsterdamu. Ráno jsem se vzbudil a protože v pátek školu nemám (joo, volný pátek, aspoň něco když už nic) tak to vypadalo, že se budu celý den nudit v Haagu, sebral jsem svý saky paky a udělal si výlet, sice jsem tam jel až ve 12, za to to mám jenom půl hodiny vlakem. Amsterdam je jedním slovem "cool", kdo tam nebyl, měl by tam zajet, všude voní tráva, děvky mávají z oken jak šílené, protože ekonomická krize zjevně už přišla i do jejich domu s červenou lampou, a všude můžete vidět na první pohled Amsterdamu si užívající mladé turisty, převážně muže, převážně němce.
  Vzhledem k tomu, že jsem si v A'damu konečně koupil kolo, tak mi už nezbylo na turistické atrakce a jenom jsem se procházel po městě a fascinovaně koukal na celý systém, který je tak nesmyslný až vlastně dává smysl a dokonale funguje, protože jakou lepší zábavu než drogy a sex můžete lidem nabídnout?



Chodba

Kuchyně
Vítězoslavně jsem doskládal komodu, navrtal závěsy ve třech pokojích a přestěhoval pračku
Ikea pokoj
Den Haag, parlament
Rotterdam
Party
Pláž v Haagu
Elle fotí Evu
Až budu mít eura navíc
Škola, hlavní budova je ve tvaru oválu, všichni tvrdí, že to je skvělý protože v kruhu se nedá ztratit,

Všichni chodí boso
Amsterdam
Hangover
Amsterdam
Amsterdam
                                                                       

Sunday 26 August 2012

I-III. den

I. den

  Do Haagu jsem přijel v pátek ráno, v doprovodu svých rodičů, kteří chtěli využít příležitosti, vykašlat se na práci a užít si pár dní na vzduchu neobsahujícím všechny prvky periodické tabulky a taky se podívat kam že mě to vůbec dokopali. Po tom, co jsem se ubytoval v nějakým fancy hotelu (kde mám snad poprvé v životě internet na pokoji, a navíc zadarmo) jsem jel rovnou do školy.
  Celý areál školy je v naprostém centru Haagu, a ačkoliv nejsem fanda do architektury, musím říct, že je fakt pěkná. Do školy jsem přišel takzvaně "na hulváta" to znamená, že jsem nevěděl kam jít, a co dělat, jednoduše jsem si našel kancelář mého oboru, řekl jsem že jsem tu a ať si se mnou dělají třeba suchý vrby, na to neměli čas a tak mě hezky jako malý dítě dovedli do kanceláře (to je to co se mi tu vážně líbí, lidé jsou přátelští a pomáhají druhým, nevím jak by taková situace dopadla třeba na VŠE, haha), kde se mnou dořešili přihlášku a já se mohl spokojeně vrátit na hotel, kde jsem prospal celé odpoledne. Navečer jsem našel pár bytů, které se sice zdály k mání, ale zůstavala ve mě už jen malá naděje, po tom co jsem měsíc usilovně sháněl byt a stejně to vypadalo, že až mě v pondělí vyhodí z hotelu, zůstanu v Haagu jako bezdomovec.
  Když jsem usínal, můj předpoklad na sobotu byl takový: "V sobotu přece realitky nebudou otevřené, ti lidi moc nepracují - když bude realitka otevřená, určitě nebudou mít čas mě vzít na prohlídku - když mě vezmou na prohlídku, určitě se mi žádný byt nebude líbit - když se mi nějaký byt bude líbit, určitě bude problém s majitelem."

II.den

  Jeden kamarád mi jednou říkal: "Přestaň hledat a v tu chvíli to k tobě přijde samo, a bude to ještě lepší než si doufal." Tehdy se to sice týkalo něčeho jiného než bytů, ale opět se mi tohle podivný rčení potvrdilo, takže sobota byla nabitá překvapeními:

1) Realitní kancelář byla otevřená v sobotu s pracovní dobou 9.30 - 17.00
2) Přišel jsem a po 15 minutách mě okamžitě vzali na prohlídku tří bytů
3) V 11:54 jsem měl vybraný byt
4) V 15:36 jsem měl podepsanou smlouvu a bylo jasné, že protentokrát ze mě bezdmovec nebude

  A tak mi spadl kámen ze srdce, který mě táhnul ke dnu stejně jako italského dlužníka s nohama zabetonovanýma do betonového kvádru. Zbytek dne jsem strávil prolízáním města při kterém jsem našel nejlevnější pizzu ve městě, hromadu coffeeshopů a dalších pitomostí, které mě budou v dalších měsících pravděpodobně zajímat.

III.den

  To je dneska, dneska jsem nic nedělal, včera jsem snědl krabičku lokálního pochuťáku (pochoutkový salát) a vůbec není tak dobrý jako ten z Billy za 7,90/100g s výrobním salámem a dalšíma dobrotama, takže mi bylo půl noci špatně. Zítra mi oficiálně začíná škola, cítím se jako kdybych šel poprvé do školy, říkám si, že jsem se měl víc snažit a na tu Karlovku se dostat. Dělá se mi zas zle, jdu se radši koukat na live přenos z Readingu.


Věnováno A.Bařinkovi.

Nedostal jsem se na UK

  Nedostal jsem se na UK (Marketingové komunikace a Public relations), a protože nejsem člověk, kterýmu se chce nějak zvlášť pracovat, bylo potřeba vymyslet záložní plán a oddálit tak HPP od devíti do šesti. Aniž bych dopředu věděl, kam se celá má bídná existence stočí, přihlásil jsem se na De Haagse Hogeschool (The Hague University), obor International Communication Management, bez jakéhokoliv hlubšího zájmu, nebo vidiny přijetí.
  O několik měsíců později, k naprostému úžasu všech (především mých středoškolských profesorů a dalších, kteří byli konfrontováni se způsobem mého osmiletého studia na gymnáziu), jsem byl do Haagu na univerzitu přijat a po krátkém čase (měsíc a půl) uvažování, zda-li jít na VŠE NHF a být ekonomem na plný úvazek, s mou hluboce zakořeněnou láskou k matematice, nebo jít do Haagu, zvítězil Haag.
  O tom, jaké bylo rozhodování odstěhovat se 1300km od domu a všechno tam nechat, ani nebudu mluvit, bez despotických rozhodnutí by na světě nebylo tolik zábavy!



Věnováno M.Feixovi.