Asi tak před čtyřicetidvěma minutama a patnácti vteřinama (teď) mi došlo, že už tady trčím víc než měsíc, a že by to chtělo nějak oslavit, třeba novým příspěvkem do blogu, já bych ho teda asi napsal i tak, ale takhle to má smradlavější závan noblesy. Jaký ten měsíc byl, to asi všichni přinejmenším tušíte, podle toho co tady píšu, mohl bych to nějak globálně zhodnotit a hodit do kostky, jenže lenost vítězí a nebudu se ubírat novým experimentálním směrem psaní v odrážkách. Já bych to rozdělil do dvou skupin: co mě sere a co mě nesere.
Vůbec mě nesere, že tady jsem, no jasně, má to nějaký mouchy, jakby ne, především mi chybí moje přítelkyně a moje rodina, to je největší ztráta kterou tady vnímám, pak mi chybí druhořadé věci jako moje staré zevloviště, kde jsem nemusel nic dělat, měl jsem hromadu přátel pořád po ruce, oblíbený bar, levný alkohol, fungující zdravotní systém, jasnou představu o vysokoškolském studiu a všech těhle vymoženostech, který u nás máme a vůbec si jich nevážíme, tím nikoho nepoučuju, já si ničeho nevážím na prvním místě, a stejně jsem se přestěhoval a poslední měsíc je prostě tak moc velkej úlet, že nemám prostor pro to, abych toho nějak litoval, navíc by to bylo rouhačství, a tyhle lidi měli prsty v inkvizici ještě hloubš, než kam by se mohl dostat Robert Rosenberg, takže mlčím a držím krok.
Vůbec mě nesere, že tady jsem, no jasně, má to nějaký mouchy, jakby ne, především mi chybí moje přítelkyně a moje rodina, to je největší ztráta kterou tady vnímám, pak mi chybí druhořadé věci jako moje staré zevloviště, kde jsem nemusel nic dělat, měl jsem hromadu přátel pořád po ruce, oblíbený bar, levný alkohol, fungující zdravotní systém, jasnou představu o vysokoškolském studiu a všech těhle vymoženostech, který u nás máme a vůbec si jich nevážíme, tím nikoho nepoučuju, já si ničeho nevážím na prvním místě, a stejně jsem se přestěhoval a poslední měsíc je prostě tak moc velkej úlet, že nemám prostor pro to, abych toho nějak litoval, navíc by to bylo rouhačství, a tyhle lidi měli prsty v inkvizici ještě hloubš, než kam by se mohl dostat Robert Rosenberg, takže mlčím a držím krok.
Trochu mě sere, že musím oficiálně prohlásit, že jsem sráč, který bydlí v Holandsku dýl než měsíc a za celou dobu nepáchnul do kofáče, vůbec mě to tam netáhne, ne, že bcyh se tomu vyhýbal jak čert kříži, ale že by mě to tam táhlo jak Bartošovou do putiky se taky říct nedá. Ono to jednou přijde a já zas budu vypadat jak angorák křížený s vietnamcem.
Taky mě moc nesere, že se nenaplnil můj předpoklad, že budu nejhloupější ve třídě, nejsem žádný génius, to ani náhodou, bůh mě moc velkou dávku rozumu neobdaroval, ale naštěstí nějak výrazně neobdaroval ani lidi kolem mě, takže žádný nový Stephen Hawking v dohledu není, na ročníku 1992 se prostě s rozumem šetřilo (jestli jsem teď někomu ukřivdil, omlouvám se, určitě jste geniální výjimka)
Pak mě trochu sere, že nepoužívám nic z toho, co mě na osmiletém, všeobecném gymnáziu naučili, já se vážně snažím s těma lidma mluvit o molekulárním složení latexu, jejich názoru jestli je lepší počítat úhly ve stupních nebo radiánech, latinském názvu holuba a tak, a oni nejsou schopni se mnou vůbec komunikovat o těchto tématech, jsem zmatený, proč jsem se to celé ty roky všechno učil, když to teď vůbec nepoužiju? Vlastně jedinou věc, kterou jsem se naučil ve škole, a používám ji, je angličtina, ačkoliv, že bych se ji naučil zrovna ve škole je taky na pováženou, ale co, aspoň tam bývala sranda!
Na druhou stranu mě třeba nesere, že mám pět minut od domu lyžařskou halu, která je otevřená celý rok, se sezonkou asi tak za 120 euro a plným svahem skoků a překážek, nikdy by mě nenapadlo, že když se přestěhuju na tuhle placku bez sněhu, že vůbec budu mít nějaký důvod dovézt si tu lyže. Tahle zpráva mě tenhle týden potěšila ještě víc, než to, že oceán mám 10 minut a na podzim tady jsou surfable vlny, ale to asi umrznu, takže to si ještě rozmyslím, něco mi říká, že by mě byla škoda, protože i když mě tenhle týden srazilo auto, tak jsem to rozchodil docela dobře a ani jsem se nemusel projet do nemocnice, i když jsem to musel opakovat tak třicekrát, že je mi dobře a že ambulanci prostě volat nebudeme.
Jinak dneska je neděle, zase jsem se velkou část dne učil a za odměnu jsem mohl uklidit byt, protože tento týden byla řada na mě, jestli budu dostávat takovéhle dárky často, asi se brzo rozzlobím, a až se rozzlobíme, budeme zlí.
PS:Někdy tady zase zkusím hodit nějaké fotky, kdyby se objevil někdo, kdo bude jako Andy Warhol a nebude číst, jenom se koukat na obrázky.
Vůbec mě nesere kolik lidí se tady kouká a tímto bych chtěl všem poděkovat za podporu, budu se snažit nepsat jako ubrečená holka s krámama, aby to bylo aspoň trochu čitelný, díky.
Taky mě moc nesere, že se nenaplnil můj předpoklad, že budu nejhloupější ve třídě, nejsem žádný génius, to ani náhodou, bůh mě moc velkou dávku rozumu neobdaroval, ale naštěstí nějak výrazně neobdaroval ani lidi kolem mě, takže žádný nový Stephen Hawking v dohledu není, na ročníku 1992 se prostě s rozumem šetřilo (jestli jsem teď někomu ukřivdil, omlouvám se, určitě jste geniální výjimka)
Pak mě trochu sere, že nepoužívám nic z toho, co mě na osmiletém, všeobecném gymnáziu naučili, já se vážně snažím s těma lidma mluvit o molekulárním složení latexu, jejich názoru jestli je lepší počítat úhly ve stupních nebo radiánech, latinském názvu holuba a tak, a oni nejsou schopni se mnou vůbec komunikovat o těchto tématech, jsem zmatený, proč jsem se to celé ty roky všechno učil, když to teď vůbec nepoužiju? Vlastně jedinou věc, kterou jsem se naučil ve škole, a používám ji, je angličtina, ačkoliv, že bych se ji naučil zrovna ve škole je taky na pováženou, ale co, aspoň tam bývala sranda!
Na druhou stranu mě třeba nesere, že mám pět minut od domu lyžařskou halu, která je otevřená celý rok, se sezonkou asi tak za 120 euro a plným svahem skoků a překážek, nikdy by mě nenapadlo, že když se přestěhuju na tuhle placku bez sněhu, že vůbec budu mít nějaký důvod dovézt si tu lyže. Tahle zpráva mě tenhle týden potěšila ještě víc, než to, že oceán mám 10 minut a na podzim tady jsou surfable vlny, ale to asi umrznu, takže to si ještě rozmyslím, něco mi říká, že by mě byla škoda, protože i když mě tenhle týden srazilo auto, tak jsem to rozchodil docela dobře a ani jsem se nemusel projet do nemocnice, i když jsem to musel opakovat tak třicekrát, že je mi dobře a že ambulanci prostě volat nebudeme.
Jinak dneska je neděle, zase jsem se velkou část dne učil a za odměnu jsem mohl uklidit byt, protože tento týden byla řada na mě, jestli budu dostávat takovéhle dárky často, asi se brzo rozzlobím, a až se rozzlobíme, budeme zlí.
PS:Někdy tady zase zkusím hodit nějaké fotky, kdyby se objevil někdo, kdo bude jako Andy Warhol a nebude číst, jenom se koukat na obrázky.
Vůbec mě nesere kolik lidí se tady kouká a tímto bych chtěl všem poděkovat za podporu, budu se snažit nepsat jako ubrečená holka s krámama, aby to bylo aspoň trochu čitelný, díky.
No comments:
Post a Comment